Růst minimální a zaručené mzdy, vyšší důchodové pojištění, ale i možné zrušení karenční doby. To vše jsou změny, na…
Růst minimální a zaručené mzdy, vyšší důchodové pojištění, ale i možné zrušení karenční doby. To vše jsou změny, na které se nejen zaměstnanci, ale především zaměstnavatelé musí v novém roce připravit.
Rok 2019 přinese nárůst minimální mzdy, a to o nezanedbatelnou částku. Právě růst minimálního výdělku se v předešlém roce stal vášnivým tématem nejen v Poslanecké sněmovně, dokonce ani odborníci se na již schváleném výsledku neshodují.
Vyšší motivace
Zatímco v roce 2018 činila minimální mzda 12 200 Kč, v roce 2019 je minimální mzda stanovena na 13 350 korun. Hodinová mzda pak z původních 73,20 koruny vzrostla na 79,80 koruny. Zastánci růstu minimální mzdy předpokládají, že zvýšením výdělku motivují k práci ty, kteří by jinak pobírali dávky. Odpůrci této změny však argumentují zvýšením výdajů na straně zaměstnavatele. Upozorňováno je také na skutečnost, že v době hospodářské krize povede růst minimální mzdy k propouštění zaměstnanců.
Kromě minimální mzdy dále roste i takzvaná mzda zaručená. Zaručenou mzdou rozumíme nejnižší zaručenou cenu práce, která se odvíjí od složitosti, namáhavosti a v neposlední řadě také odpovědnosti za pracovní úkony. Zaručená mzda je rozdělena do osmi kategorií, přičemž každé skupině je určena minimální hranice, pod kterou mzda zaměstnance nesmí klesnout.
Zdravotní a sociální pojištění
Od začátku roku zaplatí živnostníci na sociálním pojištění o téměř dvě stě korun více — 2 388 korun. Záloha pro OSVČ, které provozují živnost jako vedlejší činnost, následně činí 955 korun. V případě zdravotního pojištění vzroste měsíční záloha o 184 korun na 2 208 korun. Novinkou také je, že zálohy nyní budou placeny za měsíc, na který se vztahují.
Zrušení karenční doby?
V Poslanecké sněmovně také leží novela o zrušení karenční doby, tedy proplacení náhradní mzdy zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatel by tak nyní měl zaměstnanci proplácet nemocenskou od prvního do čtrnáctého dne nemoci, poté má náhradu mzdy hradit stát. Podnikatelé však tuto změnu nevítají. Upozorňují na zvyšující se náklady, a to i navzdory faktu, že by byla o 0,2 procenta snížena sazba za nemocenské pojištění, se kterou tato novela počítá.