5. června 2019

Metaloví nadšenci na hřišti

Tereza Sládková

Hells Bells 1. FC pojí nejen láska ke kopané, hudebnímu žánru, ale také jeden pražský podnik na Andělu. Jak to funguje partě chlapů na hřišti i ve vypjatých situacích, se rozpovídal její člen Jiří Javůrek nebo také „Javor“.

Na tento rozhovor jsem se moc těšila, protože jsme se s Jirkou dohodli, že ho uděláme přímo na místě činu – tedy v metalové hospodě Hells Bells na Andělu v Praze. Možná trochu netradiční místo na rozhovor týkající se sportu, ale zrovna v tomto případě to nešlo jinak.

(smích) Ale šlo, jen ty jsi chtěla vidět, kde to vše vzniklo. A já jsem tu vždy rád, takže za mě skvělá volba. Vždyť i název našeho klubu vznikl díky tomuto slavnému metalovému doupěti. Zde se většina členů klubu seznámila, sem chodíme po zápasech na pivo, probrat zápas, zapít vítězství nebo žal. Hráčů se sice za celou historii prostřídalo více, v současné době je nás aktivních okolo třinácti, ale pořád se scházíme i s těmi, kteří s námi už fotbal nehrají.

Jirko, už víme, kam chodíte po fotbale, ale jak jste se vůbec dostali k hraní právě tohoto sportu? Proč jste si jednou nad pivem neřekli „Pojďme hrát šachy!“?

(smích) Důvod je u nás všech stejný. Fotbal jsme hráli všichni od dětství, takže to byla jasná volba. Mě k němu přivedl táta, stejně jako mého staršího bratra. Táta také dříve hrál fotbal a tak tomu bylo vesměs u nás všech. Na začátek bych uvedl, že nehrajeme klasickou kopanou, ale Hanspaulskou ligu. Jedná se o amatérskou soutěž v malé kopané, která se hraje už od roku 1971. V tomto kontextu je náš tým relativně mladý. Vznikl v roce 2001. „Hanspaulku“ hrajeme hlavně pro radost, neucházíme se o přední místa v prvních ligách. Jsme skvělá parta, takže je vždycky zábava.

Všichni držíme za jeden provaz. To na našem týmu moc oceňuji. Fakt se málokdy na hřišti pohádáme.

Skutečně je vždycky zábava? To mi neříkej, že se nikdy nepohádáte, nevyčítáte si případné chyby nebo fauly.

Všichni držíme za jeden provaz. To na našem týmu moc oceňuji. Fakt se málokdy na hřišti pohádáme. I když se momentálně někomu nedaří, tak mu to nedáme „sežrat“. Všichni do hry dáváme 100 %. Samozřejmě, že mě někdy něco naštve. Třeba zrovna když musím na poslední chvíli shánět hráče před zápasem. Jinak vše zůstává na hřišti. Maximálně si to ještě vyříkáme na pivu. Momentálně mezi sebou žádného Řepku nemáme. (smích)

(smích) Když jsme trošku zabrouzdali do vyšší ligy, je nějaký tým, s kterým by sis toužil poměřit na hřišti síly? V čem by vás pravděpodobně převálcoval?

Určitě. Pokud by se jednalo o klasický fotbal, chtěl bych někdy zažít atmosféru Anfield Road, tedy Liverpool FC. V čem by nás převálcoval? (smích) V rychlosti, technice, taktice, fyzičce, takže ve všem. Vyhráli bychom jen na kila a věk. Kdybych se ale vrátil do reality a k malé kopané, chtěl bych si zahrát s nějakým zahraničním týmem. Zajímalo by mě, jestli je něco podobného jako Hanspaulská liga i v zahraničí.

Když se hraje fotbal v televizi, předpokládám, že ho rád sleduješ a odkoukáváš nějaké finty. Myslím si, že skoro každý chlap má svůj oblíbený tým, kterému fandí, i když zrovna obsazuje spodní příčky.

Já fígle odkoukávat nemusím. (smích) Já mám svůj rituál, kdy si „začaruji“ branku. Poklepu na všechny tři tyče a brankovou čáru, vždy stejně, a pomáhá to. (smích) Samozřejmě ne vždy. Jinak fotbal určitě sleduji, rád si zajdu i na stadion. Třeba na Letnou. Nakoukáno toho mám hodně, ale obávám se, že provedení v realitě by bylo spíše komické. Takže zůstanu u toho, co mi nohy dovolí.

Fotbal zbožňuji od malička. I když jsem jej vždycky hrál na amatérské úrovni, nedám na něj dopustit. Líbí se mi vše, co s fotbalem souvisí. Tedy nejen hra samotná, fandění, touha zvítězit, ale i ty prohry, které dávají příslib dalšího snažení. No a ta atmosféra a pivo poté.

Hells Bells 1. FC oblékli nové dresy, které získalo z projektu Zonky Lidé fandí lidem. Proč jste jako tým oblékli dresy právě od Zonky?

O nových dresech jsme přemýšleli už delší dobu. V momentě, kdy se objevila možnost získat dresy od Zonky, jsme šli do toho. Každý velký tým má svého „sponzora“, a tak jsme se upsali Zonky do nového projektu, kterým podporují právě malé fotbalové týmy z celé republiky.


Sdílet článek