Možná jste zaznamenali, že na internetu čas od času kolují dojemné příběhy, které vyzývají k půjčení peněz. Posledním takovým je příběh o českém vojákovi z USA, který potřebuje peníze na návrat domů. Jak poznat, že se jedná o podvod a co (ne)dělat, když na podobný případ narazíte?

„Můj přítel, seržant armády USA, slouží misi 8 rok v táboře Pheonix v Kábulu a potřebuje se dostat do Brna,“ začíná příběh žádosti. „Ale musí použít civilní linku, kterou AUSA nehradí. Hradí pouze vojenské spoje do USA. Letenka přímého spoje Kábul-Praha stojí 3980 dolarů a já na to nemám. Letenku zajišťuje hlavní komisař pro střední Evropu pan Bauer (mohu přeposlat jeho maily). Seržant Curl Hernandez po příjezdu ihned otevře svůj účet, kam mu vláda USA ukládal veškeré jeho platy, příplatky a bonusy za dobu mise. Tím bude celá výpůjčka splacena najednou i s úroky.“

I tato smyšlená historka doputovala k nám do Zonky společně s žádostí o půjčku. Naším schvalovacím procesem samozřejmě neprošla, ale není zdaleka jediná, která se v poslední době objevuje v prostředí českého internetu a která důvěřivé jedince dožene k žádosti o půjčku, v horších případech i k zadlužení. 

Podobných můžete najít desítky – letos v červenci naletěla na obdobný příběh šestasedmdesátiletá seniorka z Prostějovska, která falešnému vojákovi, jež ji kontaktoval skrze sociální sítě, poslala několik stovek tisíc. Variací příběhu je však víc – falešní vojáci lákají z lidí peníze pod záminkou „vykoupení se“ ze služby, přepravy zlatých cihel či pod výhružkou česko-americké války. 

Jak poznat, že je příběh smyšlený a co dělat, když na podobný příspěvek narazíte? Sepsali jsme pro pár tipů, které vám pomůžou nenaletět. 

Sledujte gramatiku

Pokud si od začátku nejste jisti, zda jde o podvod, či se jedná o pravdivý příběh, sledujte, jak je příspěvek napsaný. I gramatika a stylistika může napovědět, jestli se jedná o falešný příběh. V zásadě platí, že čím více chyb v něm najdete, tím více je pravděpodobné, že je příběh smyšlený. Pokud příspěvek zní, jako kdyby ho někdo přeložil v automatickém překladači, můžete téměř s jistotou říct, že se jedná o podvod. 

Ověřte si fakta

Pokud na internetu narazíte na obdobný příběh, nejprve si ověřte fakta, na kterých stojí. Nebojte se vyhledat všechna zmíněná jména, osoby či místa. Stejně tak se pokuste dohledat, zda někdo na podobný příběh už na internetu neupozorňoval. Třeba zjistíte, že se na ten stejný nachytaly už desítky lidí. 

Pokládejte si otázky

Když vás někdo s podobným příběhem osloví, nebojte si klást otázky: Je opravdu možné, aby mě kontaktoval americký voják žijící v Afghánistánu? Proč si vybírá zrovna mě, když se neznáme? A z jakého důvodu by mi měl chtít dát peníze?

Jakmile si na ně nebudete umět racionálně odpovědět, můžete si být jisti, že jde o podvrh. 

Nepůjčujte někomu, koho neznáte

Následující radu opakujeme na Zonky stále – nikdy, ani v případě sebedojemnějšího příběhu, nepůjčujte peníze lidem, které osobně neznáte. A už vůbec si kvuli nim nepůjčujte peníze, které sami nemáte. Riskujete, že pošlete peníze podvodníkovi nebo organizované skupině, která se internetovými podvody živí, a zadlužíte se do konce života.

Příběhy sdílejte

Jakmile narazíte na příběh, který má podle vás k pravdě daleko, sdílejte ho s ostatními. Pomůžete tak na něj upozornit a třeba zabráníte tomu, aby na něj naletěli druzí.