21. října 2019

Fotbal musí lidi hlavně bavit, pak přijdou i výsledky

Sylvie Rosová

Fotbalový tým FC F3N vyniká nejen svým originálním názvem, ale také odvahou. Hráči by se totiž nebáli postavit například československým mistrům Evropy z Bělehradu. Jak by podle nich zápas dopadl a také jak to vypadá v zákulisí, nám prozradil Matěj Plachý, předseda týmu. 

Zonky liga je v plném proudu a já se dnes chystám vyzpovídat tým, který se zatím úspěšně drží v první polovině tabulky. Výhru tak má stále na dosah ruky, nebo spíš nohy. Nemusím přitom jezdit daleko, má dnešní „oběť“ je totiž z Prahy. 

Matěji, jsem ráda, že sis na mě dnes udělal čas. Vezmu to hezky od začátku. Jak tvůj tým vůbec vznikl? 

Základy našeho týmu byly postaveny na studentech navštěvujících Gymnázium Českolipská v Praze 9 (maturitní rok 2009). Náplní našich hodin tělesné výchovy byl téměř ze 100 % fotbal, který jsme hrávali často také o poledních pauzách či několikrát týdně po škole na umělce u knihovny. Když nám bylo kolem 18 let, tak někoho moudrého z naší třídy napadlo, že bychom si mohli chodit zahrát trochu organizovaně, a tak vznikl nápad založit tým a přihlásit se do Hanspaulské ligy (nejstarší amatérská soutěž v malé kopané v Praze). Do našich prvních zápasů jsme nastoupili na jaře 2008.

Členové týmu se znají už z gymnázia, kde spolu poprvé vytvořili fotbalový tým.
Členové týmu se znají už z gymnázia, kde spolu poprvé vytvořili fotbalový tým.

Takže společně hrajete už nějakou dobu. Je super vidět, jak přátelství ze střední školy přetrvávají i dál. Mě by ale zajímalo, jak jste přišli ke jménu týmu. Myslím, že pod názvem FC F3N si málokdo z nás dokáže cokoliv představit. 

Název našeho týmu je ve skutečnosti zkratka pro zvolání „Fotři ne!“. Jedná se o hnutí, které vzniklo na již zmíněném gymnáziu a vystupuje proti účesu tzv. „vpředu byznys, vzadu párty“, v angličtině známo jako „mullet“. (smích)

Účes je mi dobře známý, ale přiznávám, že význam vaší zkratky by mě vůbec nenapadl. Vymyšlení takového názvu však ukazuje, že máte společný specifický typ smyslu pro humor. Co dalšího bys nám o svém týmu mohl říct?

Řekl bych, že většina z nás jsou fotbaloví nadšenci, kteří věnují sledování fotbalu dost času. Minimálně Ligu mistrů, mistrovství světa a mistrovství Evropy sleduje většina členů týmu. Proti československým mistrům Evropy z Bělehradu bychom si i rádi zahráli. Jejich hra by byla určitě i v dnešní době „fotbalovější“, ale věřím nám, že bychom je přeběhali. Sledování světových týmů je pro nás i tak trochu inspirace. Ale zatímco některé herní prvky, které v televizi vídáme, vypadají v podání profíků jednoduše, přenést tyto kousky do našich zápasů už je vcelku velký problém. (smích)

Většina z nich jsou fotbaloví nadšenci, kteří věnují sledování fotbalu dost času.
Většina z nich jsou fotbaloví nadšenci, kteří věnují sledování fotbalu dost času.

Stejně jako jsou členové našeho týmu vášniví fanoušci fotbalu, tak jsou také hodně zapálení hráči, a toho si opravdu cením. Navíc u nás panuje dobrá nálada, ať už zápas dopadne jakkoliv. Bezprostředně po zápase někdy cítíme zklamání, ale už cestou na po zápasový rozbor je zase veselo. Co mě trochu štve, je, když to vypadá, že nás na zápas bude dost, a nakonec se horko těžko sejdeme.

Občas máme na hřišti i nějakou tu výměnu názorů, ale tam to také ve většině případů zůstane. Každý se snaží někomu druhému dobře poradit, to umíme, myslím si, na výbornou. Ta realizace vlastních fotbalových myšlenek už občas kulhá. (smích) Pokud už přece jenom něco řešíme i mimo hřiště, vždycky se to nakonec spíš stane další zábavnou historkou z fotbalu. To je ostatně i takový náš společný rituál. Neustále se bavíme historkami a vtípky z fotbalu, na zábavnosti jim to neubírá, některé jsou prostě věčné.

Správný fotbalista by měl mít touhu vyhrávat a také smysl pro fair-play
Správný fotbalista by měl mít touhu vyhrávat a také smysl pro fair-play

Takže ať se stane cokoliv, držíte s týmem při sobě a užíváte si společně strávený čas, o tom to podle mě má celé být. Podle čeho si vybíráte nové hráče, které k sobě do týmu přijmete? 

Máš pravdu, „jít na fotbal“ pro nás pro všechny znamená hlavně pravidelné setkání se spoluhráči a báječné odreagování u nejlepší hry na světě. No a k tvé otázce. Někdo z nás přivede v ideálním případě na přátelský zápas svého kamaráda/kolegu, o kterém si myslí, že by k nám zapadl jak fotbalově, tak i tzv. „do kabiny“. Je potom na posouzení rady starších, zdali ho do týmu přizveme. Správný fotbalista by měl mít určitě touhu vyhrávat a také smysl pro fair-play. Vždycky mě potěší, když se někdo přizná k teči nebo ke hraní rukou. Fotbal musí lidi hlavně bavit, pak přijdou i ty výsledky. Musím ale říct, že ve většině případů hráč v týmu zůstane, což svědčí o dobrém výběru našich skautů v první linii.

 „Jít na fotbal“ pro všechny znamená hlavně pravidelné setkání se spoluhráči a báječné odreagování u nejlepší hry na světě.
„Jít na fotbal“ pro všechny znamená hlavně pravidelné setkání se spoluhráči a báječné odreagování u nejlepší hry na světě.

Před chvílí jsi zmínil, že nejste jen nadšení hráči fotbalu, ale také jeho fanoušci. Co na váš koníček říkají vaše přítelkyně? Jsou také fanynky fotbalu? Podporují vás? 

Co jsem vypozoroval, tak nás určitě podporují. Jsou rády, že od nás mají na chvíli klid a že se vyblbneme. Většina z nich už bere jako samozřejmost, že jsou pondělní večery vyhrazeny fotbalu. Čas od času se na naše fotbalové snažení zajdou i podívat a zafandit.

Matěji, já moc děkuji za rozhovor. Mám tady pro tebe poslední otázku. Váš tým totiž v nedávné době oblékl dresy Zonky. Co vás se Zonky spojuje? 

Se Zonky nás spojuje to, že je to zaměstnavatel několika našich nejmenovaných spoluhráčů a jedné fanynky. Nabídka obléknout po několika letech nové a neokoukané dresy byla lákavá, takže jsme dlouho neváhali. Musím za celý náš tým za dresy poděkovat, jsou super. 

Sdílet článek