Třídenní víkendy mají něco do sebe. Člověk si odpočine, nabere síly a pak i lépe pracuje ve zbytku týdne. Letos se příznivě sešly květnové svátky a mohli jsme si užít prodloužené víkendy. Možná by to ale nemuselo být něco vzácného: čtyřdenní pracovní týden je v některých firmách už běžnou praxí a testuje se například i ve Švédsku. Má taková vymoženost smysl? Proč ne, alespoň bychom si mohli lépe odpočinout a třeba najít energii třeba na rozjezd vlastního podnikání. Financování už je hračka: snadno a rychle s ním může pomoct Zonky.

Text: Radek Mojžíš, Foto: Profimedia

Mobilní telefony, e-maily nebo videohovory jsou typickými přiklady moderní technologie, která nám ulehčují život. Má to ale i stinnou stránku. Zvykli jsme si být neustále k dispozici. Mobily odkládáme až před spaním a urgentní telefonáty či e-maily vyřizujeme mnohdy až v pozdních hodinách. Pracovní den se tak prodloužil z obvyklých osmi hodin na neurčito.

Kvůli neustále dostupnosti si volna neužíváme ani o víkendech. Následky na sebe nenechají čekat — nespavost, syndrom vyhoření nebo deprese jsou častými ukazateli, že bychom měli zvolnit vražedné kariérní tempo.

„Nejsme nikdy nedosažitelní, jsme pořád ve službě. Díky mailu jsme každou minutu v kontaktu s naší prací. To nemůže být dlouhodobě udržitelné,“ řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeiner Zeitung hlasitý kritik moderních pracovních návyků a nositel Nobelovy ceny za biochemii Thomas Südhof.

Světová zdravotnická organizace označila stres z práce za jedno z největších nebezpečí 21. století ohrožující délku našich životů. Zdravotní problémy způsobené stresem stále rostou.

Ve Spojených státech tvoří dokonce osm procent z celkových nákladů na péči o nemocné.

Stále víc lidí si ale tenhle problém uvědomuje a v poslední době tak přibývá lidí, kteří volají po striktním oddělení práce a volného času. Ve Francii se nedávno například projednával návrh chránící zaměstnance před povinností odpovídat na e-maily mimo pracovní dobu.

Kratší práce, větší efektivita

Někteří jdou ještě dále a požadují zavedení pracovního týdnu, který by měl pouze čtyři dny. Často argumentují vyšší efektivitou práce, kterou by nám luxusní třídenní víkend umožnil. Výhodou by byli zdravější a hlavně šťastnější zaměstnanci, kteří by byli odolnější vůči stresu.

„Není to o více času stráveném s rodinou, koníčky nebo o méně práce. Nejvíce nám jde o to, aby vedli naši zaměstnaci spokojený život. To je u nás na prvním místě,“ říká pro server Business Insider Ryan Carson, jehož firma Treehouse zavedla 32hodinový pracovní týden již v roce 2006.

Na produktivitě společnosti se kratší pracovní doba neprojevila negativně a stále má rostoucí obrat v řádech milionů dolarů. Podle Carsona je největší rozdíl v tom, že lidé chodí do práce rádi a jsou motivovanější. Příklad Treehouse následovala i americká firma Midwest, která vyvíjí weby. Čtyřdenní pracovní týden zavedla v roce 2013.

Podle jejího zakladatele Natea Reussera nebyla produktivita nikdy vyšší.

„Je to jako když máte odjet na dovolenou. Také se snažíte v co nejmenším čase udělat co nejvíce úkolů. Naši zaměstanci pracují efektivněji, a chodit do práce je navíc baví,“ myslí si.

O zavedení nové pracovní doby uvažují i giganti jako Google či internetový prodejce Amazon. Třicetihodinový týden dokonce testuje na svých vybraných zaměstnancích. Budou pracovat na zkrácený úvazek od pondělí do čtvrtka. Odpovídat tomu ale bude i nižší platové ohodnocení. Cílem je podle mluvčího firmy zajistit takové pracovní prostředí, které umožňuje velkou flexibilitu zaměstanců. Zároveň by pak neměli mít problém s plněním úkolů ve stanoveném čase a netrpět stresovými podmínkami.

Větší flexibilita s kratším úvazkem

Nová politika Amazonu je vnímána i jako krok k větší diverzitě na pracovišti. Kratší pracovní doba může totiž například umožnit ženám vracet se dříve po mateřské do práce a skloubit péči o děti se zaměstnáním. Zkrácená pracovní doba by vyšla vstříc i studentům, kteří by vedle navštěvování přednášek a seminářů mohli získat tolik ceněnou praxi ještě během svého studia.

V Česku téma kratšího pracovího týdne otevřela v nedávné době TOP09, která ve svém programu „Vize 2030“ zmiňuje zavedení kratší pracovní doby. Strana to vidí jako přirozený důsledek modernizace pracovního trhu a zvyšujícího se využití moderních technologiích ve výrobě.

Lidská pracovní síla už tak v mnoha odvětvích nebude tolik potřebná. Možnost plošného zavedení kratšího pracovního týdnu nezavrhla ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Podle ní se však jedná o záležitost budoucnosti, na kterou se musí naše ekonomika i společnost připravit.

Čtyřdenní pracovní týden má však podle expertů i své stinné stránky. Podle některých z nich může mít dokonce negativní dopady na naše zdraví. Vyšší produktivita a více práce, kterou odvedeme v jeden den, totiž může paradoxně způsobit nárůst stresu.

Pokud pracujeme denně déle než deset hodin, abychom splnili úkoly rozložené místo pěti dnů do čtyř, můžeme se hůře soustředit. Děláme pak chyby, které mohou vést dokonce až k úrazům na pracovišti. Pro některé z nás může kratší pracovní doba znamenat stresový faktor, kvůli kterému se kvalita naší práce může zhoršit.

I přes možná negativa je kratší pracovní týden něco, co by uvítalo mnoho zaměstanců. Delší víkend i více volného času se tak možná již v dohledné době stane skutečností. První vlaštovky zahraničních firem nám ukázaly, že je to možné.

Nechcete se stresovat pro svého zaměstnavatele a raději byste rozjeli vlastní podnikání? Chybí vám ale do začátku peníze? Zkuste půjčku od lidí na Zonky. Lidé lidem, levněji a s klidem.