O penězích

KOMENTÁŘ: Peníze bez práce. Jak Finové testují základní příjem

avatarUrl

Zonky

5. 12. 2017

ArticlePictureDetail

Každý dnes ví, že nic není zadarmo. Pracujete, dostanete za to peníze. Nemáte práci, dostanete dočasnou podporu, než si…

Každý dnes ví, že nic není zadarmo. Pracujete, dostanete za to peníze. Nemáte práci, dostanete dočasnou podporu, než si práci seženete. Dostávat peníze od státu bez otázek a bez podmínek ale není až taková utopie. Říká se tomu nepodmíněný základní příjem a mnoho vizionářů v něm vidí budoucnost naší společnosti. Nemluvíme přitom jen o nápadech na papíře. Peníze bez otázek už dostávají lidé na Aljašce a nový systém testují i v severském Finsku.

Nepodmíněný základní příjem není žádnou novinkou posledních měsíců. Sociologové a ekonomové o něm mluví už desítky let. Nikdo ale zatím neměl odvahu přivést ho skutečně k životu. Výjimku tvoří americká Aljaška, kde obyvatelé dostávají každý rok příspěvek od státu, který plyne z ropných příjmů.

Zavedení jednotné sociální dávky pro každého občana by totiž bylo značně složité a hlavně nesmírně drahé.

Přes to všechno v něm ale mnozí vidí stále tu nejlepší formu transformace naší společnosti. K myšlence se připojili i takoví vizionáři, jako je Mark Zuckerberg a Elon Musk. Domnívají se totiž, že ve chvíli, kdy se budou moci lidé oprostit od neustálé snahy o zajištění základních potřeb a budou mít zajištěné peníze na byt, jídlo a kulturní vyžití, pomůže to rozvíjet jejich kreativitu.

Sám Zuckerberg řekl, že kdyby neměl finanční podporu od rodiny, nejspíš by Facebook nikdy nezaložil. Takto ale věděl, že i když selže, vlastně se nic hrozného nestane. Nebyl by z něj bezdomovec, mohl by žít dál normálním životem. Změna současného sociálního systému by sice byla náročná, mohla by ale otevřít cestu k novým myšlenkám, start-upům. Nadneseně řečeno bychom mohli žít v utopickém světě Star Treku, kde každý dělá to, co chce. Kritici se ovšem bojí, že by to na část společnosti mělo opačný vliv a materiální jistoty by z nich udělaly lenochy a povaleče. Právě tuto otázku se snaží rozluštit finský výzkum.

Je základní příjem budoucnost?

Bez otázek a běhání na úřad

Základní příjem tam nespustili plošně. To by si bez předchozího testování nikdo netroufl. Tamní úřad pro sociální zabezpečení KELA se na základě vládní iniciativy rozhodl spustit testovací program základního příjmu pro 2 tisíce lidí. Ty vybral z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Místo příspěvku, který pobírali do té doby, dostávají od začátku letošního roku jednotnou částku 560 eur. Obrovská změna je ale v podmínkách. Ty totiž nejsou prakticky žádné. Účastníci programu nemusí dokazovat, že hledají práci. Nemusí pro sociální úřad vyplňovat žádné dokumenty a mohou si dělat, co chtějí. KELA to nechává na nich.

A právě to je cílem. Zjistit, kolik procent lidí bude jen vysedávat doma a kolik z nich se pohrne do práce.

Pro finské venkovany je to obrovská příležitost. V oblastech rozsáhlých lesů s malou hustotou obyvatel totiž s rostoucí automatizací výroby ubývá pracovních příležitostí. Práce se tam sice najde, ovšem často jen nárazová. A to je problém. Ve chvíli, kdy nezaměstnaný vezme nárazovou brigádu, přijde dočasně o podporu. I kdyby šel pracovat jen na jediný den. Základní příjem tak vybraným dvěma tisícům lidí umožní legálně pracovat a k tomu dostávat ničím nepodmíněný příspěvek. Mohou si založit i firmu, rozjet nový projekt a nebát se ztráty peněz potřebných k zajištění těch nejzákladnějších potřeb.

Finsko nám může ukázat cestu

Finský program není důležitý jen pro seveřany, ale i pro další západní země. Pokud se ukáže, že byl test úspěšný, může se program rozšířit a přistoupí k němu třeba i další země. Odborníci ovšem v tomto ohledu varují, že výsledky mohou být neprůkazné. Testovací vzorek lidí je totiž poměrně malý a doba příliš krátká. Nemusí se tak naplno projevit změny ve spotřebitelském chování. Ve velkém měřítku by měl základní příjem teoreticky nastartovat ekonomiku. Lidé by méně šetřili, víc utráceli a nebáli se rozvíjet vlastní podnikatelské projekty. Eliminací stávajících složitých sociálních systémů a byrokracie by se navíc mohlo ušetřit velké množství peněz, které by například ve spojení s progresivním daněním či ekologickými a dalšími daněmi mohly celý systém zaplatit.

V nejbližších letech se peněz bez otázek v Česku nejspíš nedočkáme. Budoucnost ale možná není tak daleko, jak by se zdálo. A pokud máte skvělý nápad a chcete ho zrealizovat, nečekejte. Půjčit si můžete za skvělý úrok na Zonky od tisíců našich investorů.

 

sdílet článek

Zpět na novinky

Sídlo

Air Bank a.s.
Evropská 2690/17
160 00 Praha 6 – Dejvice
IČO: 29045371

Korespondenční adresa

Air Bank a.s.
P. O. BOX 625
661 25 Brno 2
IČO: 29045371

Sledujte nás na sociálních sítích

Příklad půjčky

Když si na Zonky půjčíte 150 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 6,99 % ročně na 60 měsíců, budete mít pravidelné splátky 3 030 Kč a poslední splátku 2 968,38 Kč. Protože jednorázový poplatek jsou vždy 2 % z výše půjčky, zaplatíte v tomto případě 3 000 Kč. Ty se vám rozpočítají do prvních 3 splátek. Výsledná RPSN tak bude 8,11 % a celkem zaplatíte 181 738,38 Kč.
© 2024 Air Bank a.s., člen skupiny PPF, poskytovatel služby Zonky, je zapsaná u rejstříkového soudu v Praze — spisová značka B 16013