Dnes je už takřka vše spojeno s penězi. Finančně gramotný člověk by se měl umět orientovat nejenom v samotných finančních produktech, ale i dalších oborech s financemi spojených. Podle posledního výzkumu České bankovní asociace se Češi sice ve finanční gramotnosti moc nezhoršují, ale bohužel ani nezlepšují. Jejich znalosti jsou v tomto oboru spíš průměrné. Oproti předešlým letem si ale aspoň začali více spořit.

Finanční gramotnost je soubor znalostí a dovedností, který napomáhá tomu, aby člověk rozuměl financím a hlavně s nimi dokázal v různých životních situacích racionálně zacházet.

Finanční gramotnost

K finančnímu přehledu patří například zbytečně neutrácet, mít přehled o svých příjmech a výdajích (a plánovat si rozpočet), pravidelně si spořit a  znát aspoň základní produkty finančního trhu. Vědět, jaký je rozdíl mezi rychlou půjčkou a spotřebitelským úvěrem, k čemu je stavební spoření, hypotéka nebo jak fungují kreditní karty a kontokorent. Bonusem navíc je pak přehled o investování.

Oproti loňským výsledkům sice došlo obecně ke zlepšení, ale pouze o 1 bod. Z 55 bodů jsme tedy postoupili na 56, což není žádná sláva. Generace ve věku 18–29 let a 30–44 let jsou v těchto znalostech dokonce ještě slabší, než je onen průměrný šestapadesátibodový výsledek. Mladší jsou na tom hůře i přes to, že v roce 2009 byla do vzdělávacích programů středních škol zavedena finanční gramotnost a v roce 2013 se objevila i ve vzdělávacích programech škol základních. Výsledek prostě není, bohužel, nikde vidět. Vůbec nejohroženější skupinou je ta s nejnižším vzděláním, která dosáhla v průzkumu jen 50 bodů.

Mladí lidé neumějí porovnat ani parametry jednotlivých půjček a vybrat si tu pro ně výhodnější (správně odpovědělo jen 38 % dotázaných).

A co vy, vybrali byste si půjčku s úrokem 10 % p.a., nebo tu s úrokem 1 % p.m.?

Spoříme víc. Ale nemáme ponětí, kolik máme našetřeno

Oproti roku 2017 si o 13 % více lidí začalo tvořit aspoň nějaké úspory. Celkem je to teď 73 %. Průměrně si odkládají Češi okolo 5 000 Kč, přičemž jsou zodpovědnější muži než ženy. Šetří totiž pravidelněji a větší částky. Mnohem častěji a mnohem více peněz si také odkládají stranou vysokoškolsky vzdělaní, což souvisí i s vyššími příjmy.

Ačkoliv bylo řečeno, že Češi více spoří, neznamená to ještě, že mají o svých úsporách přehled. Třetina dotázaných si pravidelně odkládá nějakou částku, ale už neví, kolik mají naspořeno celkem. Dokonce často neznají ani své měsíční náklady na provoz domácnosti. Takových je až 33 % respondentů.

Zonky pro vás sepsal pár rad a tipů, jak si udělat pořádek ve financích.
Přečtěte si je zde ⇒

Přežijeme 6 měsíců bez příjmu?

Tato otázka se pojí právě s výší rezervy – zda a jak dlouho by byli lidé schopni ze svojí rezervy fungovat. Oproti loňsku stoupl počet těch, kteří by v případě výpadku příjmů vydrželi s úsporami dokonce 10 měsíců a déle. Naopak klesá skupina těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. A to je dobrá zpráva.

Poměrně zajímavé je zjištění, jakou mají lidé představu o  dostačující výši rezervy. Průměr se pohybuje okolo 110 000 Kč. Mladá generace je ale v tomto ohledu velmi, velmi optimistická a většina dotázaných v této věkové skupině pokládá za dostačujících 10 000 Kč! Oproti loňsku u nich došlo k zásadnímu přehodnocení situace – tehdy pokládali za rozumnou výši okolo 70 000 Kč.

Myslíme na důchod, ale to je tak všechno. Našetřeno nemáme

Je pravda, že nad důchodem přemýšlí stále více lidí. Prostě přijali myšlenku, že jim nezbude nic jiného než si na svou penzi našetřit. Představa je, že by měli mít dáno stranou 1 500 000 Kč. Nejvíce naspořeno chtějí mít lidé z velkých měst, protože počítají i s velkými náklady. Tolik k ideálu.

Realita je ale úplně jinde. 39 % dotázaných nemá naspořeno ještě vůbec nic, většinou je to generace ve věku 18–29 let. Poněkud alarmující je ale zjištění, že úspory kolikrát nemá ani generace, která je těsně před důchodem či se k důchodu mílovými kroky blíží! U 45 % pak naspořená částka nepřesahuje 300 000 Kč a pouze 5 % Čechů má úspory okolo 1 000 000 Kč. Nejvíce má našetřeno generace lidí ve věku od 30 do 44 let.

Gramotný člověk dokáže číst, psát a počítat. Ale finančně gramotný člověk ví, na co se zaměřit ve smlouvách a na co se má doptat, aby zhodnotil výhodnost a smlouvu vůbec podepsal. Naše úplně obecná rada na závěr zní: pokud něčemu nerozumíte, raději to prostě nepodepisujte. Možná tak předejdete tomu, aby u vašich dveří jednoho krásného dne zazvonil exekutor.